SMYSLOVÉ NOVINKY

  Vysvětlení bloudivého nervu Ve složité síti lidské nervové soustavy vyniká bloudivý nerv jako zásadní spojnice komunikace mezi mozkem a tělem. Díky svému rozsáhlému dosahu a mnoha funkcím hraje bloudivý nerv klíčovou roli při regulaci různých tělesných procesů, včetně těch, které souvisejí se smyslovým vnímáním. V posledních letech se výzkumníci stále více zaměřují na podíl bloudivého nervu na poruchách smyslového zpracování (SPD), a odhalují tak jeho značný vliv na tyto stavy. Porucha smyslového zpracování je stav, při kterém má mozek potíže přijímat informace zprostředkované smysly a reagovat na ně. Lidé s SPD mohou být na smyslové podněty přecitlivělí nebo naopak málo citliví, což jim ztěžuje regulaci reakcí na každodenní vjemy, jako jsou doteky, zvuky, chutě a vůně. Přesné příčiny SPD se stále zkoumají, nové poznatky však naznačují, že její vznik a projevy může významně ovlivňovat dysregulace bloudivého nervu. Abychom pochopili souvislost mezi bloudivým nervem a poruchou smyslového zpracování, je důležité porozumět úloze tohoto hlavového nervu v nervové soustavě. Bloudivý nerv, známý také jako desátý hlavový nerv neboli CN X, je nejdelším a nejsložitějším z hlavových nervů. Vede z mozkového kmene k mnoha orgánům v celém těle. Je důležitou součástí autonomní nervové soustavy, která řídí mimovolní tělesné funkce, jako jsou srdeční tep, trávení a dechová frekvence. Jednou z hlavních funkcí bloudivého nervu je regulace parasympatické nervové soustavy, často označované jako systém „odpočinku a trávení“. Prostřednictvím rozsáhlé sítě vláken ovlivňuje bloudivý nerv řadu tělesných orgánů, včetně srdce, plic a trávicího traktu, ale také svaly zapojené do řeči a polykání. Bloudivý nerv navíc hraje zásadní roli při ovlivňování reakce těla na stres a regulaci emočních stavů, a je tak klíčovou součástí celkové rovnováhy a pohody organismu. V souvislosti s poruchou smyslového zpracování se narušení vagového tonu, tedy aktivity bloudivého nervu, dává do souvislosti se smyslovou dysregulací pozorovanou u postižených osob. Výzkumy naznačují, že lidé s SPD mohou mít změněný vagový tonus, což jim ztěžuje účinně regulovat smyslové podněty a emoční reakce. Například lidé přecitlivělí na smyslové podněty mohou mít zvýšenou aktivitu sympatické nervové soustavy a sníženou aktivitu parasympatické nervové soustavy, což přispívá k jejich výraznější reaktivitě na smyslové podněty. V posledních letech se velké pozornosti dostává také úloze bloudivého nervu v ose střevo–mozek a přibývá důkazů, které spojují zdraví střev s neurologickými funkcemi a emoční regulací. Bloudivý nerv představuje důležitou cestu obousměrné komunikace mezi střevem a mozkem a umožňuje přenos signálů ovlivňujících náladu, chování a kognitivní funkce. Narušení této komunikační dráhy, například při zažívacích potížích nebo dysbióze, může přispívat k problémům se smyslovým zpracováním a emoční dysregulaci u lidí s SPD. Slibné výsledky při zmírňování příznaků poruchy smyslového zpracování a zlepšování celkové pohody postižených osob přinášejí také intervence zaměřené na vagový tonus. Mezi potenciální strategie ke zvýšení vagového tonu a podpoře smyslové integrace patří například hluboké dýchání, cvičení všímavosti a stimulace bloudivého nervu. Tyto intervence se snaží ovlivněním aktivity bloudivého nervu obnovit rovnováhu autonomní nervové soustavy, a tím zmírnit smyslovou přecitlivělost a zlepšit emoční odolnost. Kromě přímého vlivu na smyslové zpracování může bloudivý nerv působit také na další nervové dráhy spojované s SPD, včetně oxytocinového a endokanabinoidního systému. Oxytocin, často označovaný jako „hormon lásky“, hraje důležitou roli při vytváření sociálních vazeb, důvěře a emoční regulaci. Studie ukázaly, že hladina oxytocinu a vagový tonus spolu úzce souvisejí a že aktivace bloudivého nervu podporuje uvolňování oxytocinu. Dysregulace oxytocinového systému může přispívat k potížím v sociální interakci a emočním zpracování, které se vyskytují u lidí s SPD. Podobně se do smyslového zpracování a emoční regulace zapojuje také endokanabinoidní systém, který řídí uvolňování neurotransmiterů a synaptickou plasticitu. Endokanabinoidní receptory se hojně vyskytují v oblastech mozku zapojených do smyslového vnímání a emočního zpracování, což naznačuje, že mohou ovlivňovat smyslové prožitky a reakce na podněty. Bloudivý nerv působí na endokanabinoidní systém prostřednictvím svého vlivu na zdraví střev a zánětlivé procesy, což dále potvrzuje jeho význam v souvislosti s poruchou smyslového zpracování. Bloudivý nerv se tak ukazuje jako klíčový činitel ve složitých souvislostech mezi nervovou soustavou, střevy a emoční regulací, které mají zásadní význam pro poruchu smyslového zpracování. Dysregulace vagového tonu a narušení signálních drah bloudivého nervu mohou přispívat ke smyslové přecitlivělosti, emoční dysregulaci a sociálním obtížím, které jsou pro SPD typické. Porozumění úloze bloudivého nervu ve smyslovém zpracování může výzkumníkům a odborníkům pomoci objevit nové možnosti pomoci a podpory lidem žijícím s tímto náročným stavem. Díky cíleným intervencím zaměřeným na zvýšení vagového tonu a obnovení rovnováhy autonomní nervové soustavy mohou lidé s SPD dosáhnout úlevy a zlepšit kvalitu svého života.

                               Rayan Stanislaus                   Co se vám vybaví, když se řekne jóga?       Klid, pomalé tempo, smyslnost…?       A teď do toho přidejte dítě plné energie... jen těžko si lze představit, že vše půjde hladce.         Věřte nebo ne, jóga může být pro děti všech věkových kategorií zábavným a poutavým cvičením.       Výzkumy ukazují, že mnoho dětí jóga baví a že při pravidelném cvičení může dojít ke zlepšení jejich celkové rovnováhy, pohyblivosti a sebevědomí.       Chtěla jsem vyzkoušet jógu se svými třemi chlapci, kterým ještě nebylo ani pět let.       Ano, čtete správně...       Za slunečných dnů jsem rozložila na zahradě podložku na jógu a ukazovala chlapcům jednotlivé pozice.       „To je ale šílené!“ řekl můj čtyřletý syn.       Šílené, to tedy ano.           Moji chlapci se rádi pořád hýbou. Jsou plní energie a vyhledávají vzrušení. Zůstat stát na místě pro ně byla skoro „výzva“.       V tomto článku vysvětlím, jak se mi podařilo chlapce na chvilku zklidnit, soustředit a přimět je dýchat… alespoň na malou chvíli.       Nejprve: co přesně je jóga?       Význam jógy     Jóga je starobylá praxe propojující mysl a tělo, která vznikla v Indii. Slovo „jóga“ se překládá jako „sjednotit“ nebo „propojit“. Jóga zahrnuje pohyb těla, dechové techniky a meditaci.   Všechny tyto prvky společně přispívají k celkové pohodě.       Jóga je v komunitě ergoterapeutů uznávána jako účinná a terapeutická součást smyslových diet.       Smyslová integrace a   její poruchy     Smyslová integrace je vrozený neurobiologický proces, při němž mozek vyhodnocuje a integruje podněty z okolního prostředí. Například když položíte ruku na horký předmět, teplo (podnět) aktivuje vaše nervy.       Ty pak vyšlou signály do mozku.       Mozek tyto signály správně uspořádá tak, aby je bylo možné vyhodnotit. Jakmile je signál vyhodnocen, mozek vyšle prostřednictvím nervové soustavy pokyn k reakci na daný podnět.       V tomto případě ruku rychle odtáhnete.       K poruše smyslového zpracování dochází, když mozek signály správně neuspořádá. To vede k nedostatečnému zpracování informací, potížím ve vývoji a nepřiměřeným reakcím.       Děti s poruchou autistického spektra (PAS) mají často potíže se smyslovou integrací.       V oblasti neurověd rozvinula doktorka A. Jean Ayresová teorii smyslové integrace a její léčby. Tři základní smyslové systémy v rámci smyslové integrace jsou:   Hmatový (dotek) Vestibulární (pohyb) Propriocepce (vnímání vlastního těla)       Hmat   Tento systém tvoří nervy v naší kůži, které reagují na podněty, jako je teplota, tlak a bolest. Podle Autism Research Institute se u dětí s potížemi se smyslovou integrací mohou poruchy hmatového vnímání projevovat takto:     Uhýbá před dotykem Odmítá určité druhy oblečení či látek Vyhýbá se jídlům s určitou konzistencí Nemá rádo, když si ušpiní ruce Vadí mu vlasy v obličeji nebo mytí obličeje     Vestibulární systém   Zahrnuje polokruhovité kanálky ve vnitřním uchu, které zaznamenávají pohyb a změny polohy hlavy. Když zavřete oči a zakloníte hlavu, vestibulární systém tuto změnu oznámí mozku.       Jinými slovy, vestibulární systém pomáhá tělu udržovat rovnováhu. Děti s přecitlivělostí vestibulárního systému mohou zažívat:   Strach z běžných pohybových aktivit, jako je houpání a klouzání Potíže při chůzi po schodech nahoru a dolů Strach z pohybu na nestabilním povrchu Neobratnost   Naopak dítě s nedostatečně reagujícím vestibulárním systémem může vyhledávat neustálé smyslové podněty. Projevuje se to například nadměrným kroužením, skákáním a točením.       Propriocepce:   Tento systém tvoří svaly, klouby a šlachy, které spolupracují a umožňují nám vnímat polohu vlastního těla. Pomáhá nám upravit polohu při sezení.       Pomáhá nám také ovládat drobné předměty, například držet lžíci nebo psát perem. Mezi příznaky poruch propriocepce patří:   Nedostatečné vnímání polohy těla Časté padání Nešikovnost Neobvyklé držení těla Neuspořádané stolování Potíže s jemnou motorikou, například s ovládáním drobných předmětů     Jóga posiluje všechny tři systémy   Jóga tyto tři smyslové systémy posiluje tím, že tělu umožňuje sladit pohyby a provádět jednotlivé pozice. Cvičení podporuje všechny tři systémy tím, že prostřednictvím protahování a posilování svalů zvyšuje množství smyslových podnětů přicházejících do mozku.       Při pravidelném cvičení si děti mohou lépe uvědomovat polohu svého těla v prostoru. Mezi další přínosy zařazení jógy do smyslového programu patří:   Zlepšuje rovnováhu, oboustrannou koordinaci a pohyby očí Podporuje tvorbu serotoninu (hormonu, který zklidňuje) Posiluje sebeúctu a sebedůvěru     Jógové techniky pro děti:     A právě v tu chvíli přišli moji tři kluci.       Předvedla jsem jim sled pohybů a vyzvala je, aby mě napodobovali.       Stručně řečeno, nikdo mi vlastně nevěnoval pozornost a nakonec si každý dělal, co chtěl…       Všimla jsem si ale, že se časem zlepšila jejich rovnováha i schopnost soustředění.       Po dvou týdnech starší dva zvládli alespoň jednu pozici, aniž by přitom spadli.       Tady je několik pozic, které můžete vyzkoušet se svým dítětem. Jsou jednoduché, ale zároveň účinné.       Při jejich cvičení se může každý uvolnit a zasmát!       Pozice psa hlavou dolů   Děti získávají proprioceptivní podněty tím, že se při této pozici opírají o ruce, a vestibulární podněty tím, že mají hlavu obrácenou dolů.   Položte ruce na podložku na šířku ramen a roztáhněte prsty Položte kolena na zem. Haf! Teď jste pejsek! Zatlačte dlaněmi do podložky a nadechněte se Rukama stále tlačte do podložky a jemně zvedněte kolena ze země. Nohy co nejvíce narovnejte. Vydechněte.     Pozice stromu   Moji kluci měli s touto pozicí potíže, protože při ní musí tělo intenzivně pracovat na udržení rovnováhy. Moji kluci teď rovnováhu zrovna moc nezvládají, jsou pořád neklidní a hraví.   Pravidelné procvičování této pozice však rovnováhu zlepšuje.   Nejprve se postavte rovně a vytáhněte se do výšky. Chodidla dejte k sobě, aby se dotýkala. Paže nechte podél těla Pomalu přeneste váhu na pravou nohu a poté pomalu zvedněte levou nohu ze země. Zvednuté levé chodidlo opřete o vnitřní stranu pravého stehna. Zhluboka se nadechujte a vydechujte Zvedněte paže nad hlavu a spojte dlaně tak, aby vytvořily obrácené písmeno V     Můj čtyřletý syn sotva dokázal přiložit pravé chodidlo k vnitřní straně levého stehna. I tak ho ale to zkoušení moc bavilo.           Nádech…   Důležitou součástí jógy jsou dechová a relaxační cvičení.     Kontrolované hluboké dýchání má řadu neurofyziologických přínosů, například:   Zlepšuje funkci parasympatiku (systému, který tělo zklidňuje a podporuje trávení) Snižuje úzkost Zvyšuje přísun kyslíku, což podporuje bdělost Snižuje únavu Podporuje zdravý spánkový režim Přispívá k dobrému duševnímu stavu       Hluboké uvolňující dýchání pro děti:       Předstírejte, že nafukujete balónek   Nechte dítě pohodlně sedět na židli Přiložte mu ruce kolem úst, aby vytvořilo pomyslný balónek Předveďte dítěti, jak se zhluboka nadechovat nosem Naučte dítě zhluboka vydechovat. Při každém výdechu ať roztahuje ruce, jako by se nafukoval balónek.   Foukání bublin   Vezměte brčko a misku s vodou smíchanou s prostředkem na mytí nádobí Dávejte pozor, aby dítě tekutinu nevypilo! Ukažte dítěti, jak vydechováním vytvářet bubliny Uvidíme, komu se podaří vytvořit nejvyšší věž!     Stojí za vyzkoušení     Celkově se moji kluci při zkoušení těchto technik skvěle bavili. Jóga může být pro vaše děti zábavným, podnětným a poutavým cvičením.       Začněte zpočátku pomalu a nedělejte si starosti, když vám všechno nepůjde hned správně. Cvičte nenuceně a hravě, aby si to děti užily.       Moji kluci mají jógu rádi, takže ji zařadím do jejich cvičebního programu. Ten nepořádek a kymácení rozhodně přinášejí spoustu smíchu!    

V důsledku pandemie přibylo poruch spánku. Velkou část postižených tvoří příslušníci etnických menšin, matky a pracovníci v nezbytných profesích. Bylo prokázáno, že zátěžové přikrývky zlepšují spánek.

 napsal Rayan Stanislaus   Duševní zdraví během této pandemie utrpělo velkou ránu.   Zajímavé je, že to spustilo vlnu podivných způsobů, jak se s tím vyrovnat. Vzpomínám si, jak jsem četl článek o tom, že vířivky se staly hitem díky fenoménu zvanému „nakupování ze stresu“.   Ne, nešlo jen o toaletní papír. Vířivky kupovalo tolik lidí, že je dodavatelé nestíhali dodávat! Všichni teď hledají „štěstí v plechovce“, které si mohou dopřát, kdykoli se cítí zahlcení.   I já mám pár zvláštních způsobů, jak se se stresem vyrovnávám, a jsem si jistý, že vy také. To skřípání zubů, které dělám? To je stres!   Potřeba seřadit každou kořenku ve skříňce?    To je také stres.       Když přemýšlím o úlevě od stresu, jako první mě napadne něco nepodivného – relaxační thajská masáž... na tu si ale budu muset ještě pár měsíců počkat.     Proč jsou masáže vlastně tak uvolňující?   Ze stejného důvodu, proč některá miminka milují, když jsou pevně zabalená do své hebké deky.   Tento příjemný pocit se nazývá hluboká tlaková stimulace (DPS) neboli hluboký dotykový tlak (DTP); s těmito pojmy jsem se často setkával, když jsem se začal učit o autismu a ADHD.   Co přesně je terapie hlubokým tlakem?   Jednoduše řečeno, terapie hlubokým tlakem spočívá v tom, že se na celé tělo působí rovnoměrným tlakem. Můžete si to představit jako pevné medvědí objetí od hlavy až k patě.   Terapie hlubokým tlakem vyvolává uklidňující reakci podobnou té, kterou můžete cítit, když vás pevně obejme někdo blízký. Za pocitem, že se cítíme dobře, se rozhodně skrývá věda.   V tomto článku vysvětlím přínosy terapie hlubokým tlakem a také to, proč jsou produkty jako zátěžové deky pro domácí péči o sebe „nezbytnou výbavou“.   Jak přesně terapie hlubokým tlakem funguje?   Nejprve musíme pochopit biologické procesy, které určují, jak naše tělo reaguje na okolní prostředí.   Autonomní nervový systém (ANS) je součástí centrální nervové soustavy, která řídí další tělesné systémy, například oběhový, endokrinní, trávicí, vylučovací a reprodukční systém.   ANS funguje tak, že reaguje na podněty bez vědomého úsilí člověka. Jednoduše řečeno, tento systém dělá všechnu práci bez vašeho svolení. To je skvělé! Představte si, že byste si do kalendáře museli nastavovat připomínku, abyste strávili brokolici...   Systém ANS se skládá ze dvou vzájemně spolupracujících systémů: sympatického systému a parasympatického systému.     Sympatický systém  Tento systém je zodpovědný za reakci „bojuj, nebo uteč“.   Když váš mozek zaznamená nebezpečí, sympatický systém způsobí, že tělo zareaguje a unikne mu.  Tento systém podněcuje tělo ke zvýšení srdeční frekvence, zesílení srdečních stahů, rozšíření zorniček a zpomalení trávení.   Když se vás tělo snaží zachránit před smrtí, není čas trávit brokolici.   Vzpomněte si, jak jste strhli volant, abyste se vyhnuli autonehodě, nebo jak jste rychle odtáhli ruku od rozpálené pánve na sporáku. Neměli jste čas přemýšlet, jak na tyto hrozby reagovat; vaše tělo zareagovalo automaticky, aby se jim vyhnulo.    Tento systém je pro naše přežití samozřejmě nesmírně důležitý... má to ale svou cenu.   Sympatický systém funguje tak, že do krevního oběhu uvolňuje „stresové hormony“, například adrenalin. Pokud k tomu dochází příliš často, naše tělo může být velmi vystresované a vyčerpané.     Časem to může zatěžovat naše orgány, narušit spánkový režim a poškodit celkové duševní zdraví.   Duševní onemocnění, jako jsou úzkosti, deprese a demence, souvisejí s nadměrnou aktivitou sympatického systému.   Některá onemocnění, například kardiovaskulární choroby a vysoký krevní tlak, mohou způsobit nadměrnou aktivitu sympatického systému. Pokud se neléčí, může to vést k dalším zdravotním komplikacím.   Naštěstí druhá složka ANS udržuje sympatický systém pod kontrolou: parasympatický systém.   Parasympatický systém  Parasympatický systém tělu říká, jak reagovat v běžných, neohrožujících situacích, například když tělo odpočívá.    Tento systém obrací reakce vyvolané sympatickým systémem tím, že zpomaluje srdeční tep a snižuje krevní tlak. Zlepšuje se tak krevní oběh v celém těle.    Zlepšují se také procesy, jako je trávení, a tělo celkově začíná fungovat efektivněji. Jinými slovy, tento systém obnovuje a šetří zdroje našeho těla.    Jak to tedy všechno souvisí s terapií hlubokým tlakem?  Stručně řečeno, zjistili jsme, že sympatický systém uvolňuje stresové hormony, které nám pomáhají uniknout nebezpečí. Parasympatický systém naopak uvolňuje „uklidňující“ hormony, které pomáhají tělu zotavit se.    Pravidelné působení terapie hlubokým tlakem na tělo navozuje rovnováhu mezi těmito dvěma systémy. DPT stimuluje parasympatický systém, aby uvolňoval „hormony štěstí“ pravidelněji, zatímco potřeba těla „bojovat, nebo utéct“ se zmenšuje.   Protože tato terapie vyvolává stejný pocit jako objetí nebo masáž, do krevního oběhu se uvolňují „hormony štěstí“, například oxytocin, díky čemuž se tělo zbavuje stresu a uvolňuje.        Dr. Temple Grandinová je považována za průkopnici terapie hlubokým tlakem. Její práce ji dokonce inspirovala k vytvoření vlastního „objímacího boxu“, který pomáhá zmírňovat potíže, jako jsou úzkosti. Sama má diagnostikovaný autismus a celý její život se věnuje porozumění této poruše a zvyšování povědomí o ní.    Její práce prokázala, že techniky senzorické modulace, jako je terapie hlubokým tlakem, mohou pomáhat lidem s nadměrně aktivním sympatickým systémem a poruchami smyslového zpracování.   Přínosy terapie hlubokým tlakem  Přínosy DPT jsou rozsáhlé. Výzkumy ukazují, že pomáhá snižovat stres a zlepšuje celkové zdraví.   Tato forma terapie může prospívat i zvířatům. Až se bude váš pes příště cítit úzkostně, pořádně ho obejměte! Ne každý pocítí všechny přínosy, ale pravidelné používání terapie hlubokým tlakem může: snižovat úzkost a stres navozovat pocit klidu zlepšovat spánkový režim podporovat dobrou náladu pomáhat zmírňovat některé chronické bolesti snižovat přecitlivělost na dotek snižovat četnost záchvatů zlepšovat celkovou komunikativnost zlepšovat soustředění   Jak terapii hlubokým tlakem praktikovat? DPT můžete praktikovat pomocí jednoduchých hlubokých masáží, zabalením se do deky nebo pevným objetím.   Pokud jste spíš typ člověka, který je neustále v pohybu a potřebuje mít relaxaci „po ruce“, můžete využít produkty, jako jsou zátěžové deky, vesty, polštářky na klín, límce i hračky.       Zátěžové deky jsou velmi oblíbené a fungují tak, že působí tlakem na celé tělo (pamatujete, jak jsem zmiňoval medvědí objetí?).    Pokud naopak chcete působit tlakem na konkrétní části těla, mohou pro vás být nejvhodnější zátěžové vesty nebo závaží na zápěstí a kotníky.   Než začnete na internetu hledat zátěžové produkty, měli byste se seznámit s riziky jejich nesprávného používání.   Zátěžové deky se nedoporučují dětem mladším tří let a dětem s hmotností nižší než 50 liber, protože zvyšují riziko udušení.   Zátěžové produkty mohou být také neúčinné, pokud jsou příliš lehké, a škodlivé, pokud jsou pro uživatele příliš těžké.   Při nákupu zátěžové deky je nejlepší vybírat produkty „na míru“. Díky tomu můžete:   zvolit optimální hmotnost a délku podle svých tělesných proporcí, aby deka byla účinná vybrat si oblíbenou látku a strukturu přizpůsobit si deku výběrem oblíbených barev a vzoru   Váš nový nejlepší přítel Není divu, že tolik malých dětí považuje svou deku za nejlepšího přítele. I zátěžová deka se může stát vaším nejlepším přítelem.   Když pochopíme, jak může působení tlaku na tělo navodit příjemný pocit, dává smysl, že si tolik lidí zařazuje zátěžové produkty do své péče o sebe.   Terapie hlubokým tlakem může být velmi prospěšná lidem s poruchami smyslového zpracování, jako jsou ADHD a autismus, ale také lidem, kteří trpí stresem, úzkostí, nespavostí a chronickými bolestmi.   Na thajskou masáž se rozhodně těším, ale možnost zažít podobný pocit při zachumlání se u krbu zní také skvěle.   Možná se tomu bude vaše „štěstí v plechovce“ docela blížit.                               

napsal Rayan Stanislaus     Ve chvíli, kdy jste se dozvěděli o diagnóze autismu svého dítěte, mohla vaše reakce zahrnovat celou řadu emocí: smutek, pocit viny, přijetí a strach. Právě strach vás provází neustále. Přitiskli jste si dítě k sobě, rozhlédli se po okolí a svět se vám najednou zdál větší. Abyste si to dokázali představit, vraťte se v myšlenkách ke dni, kdy se vaše dítě narodilo a vy jste poprvé drželi v náručí toho malého človíčka.   Svět a všichni jeho obyvatelé se najednou zdáli znepokojivě nepředvídatelní a nepřátelští! Anebo se to tak alespoň zdálo vašemu novému, ochranitelskému mozku ovlivněnému hormony. Když je vašemu dítěti diagnostikováno postižení, jako je porucha autistického spektra (PAS), všimnete si také, jak moc je svět pozoruhodně uniformní. Často se může zdát, že vaše dítě nezapadá do společenské představy o „hodných dětech“. Hlavou vám vířila spousta otázek. Ptali jste se sami sebe, zda bude svět k vašemu dítěti laskavý.        Zpoždění při stanovení diagnózy Podle Britské lékařské asociace má ve Spojeném království diagnostikovanou poruchu autistického spektra jedno dítě ze sta.  Navzdory alarmujícím statistikám asociace upozorňuje na vyčerpávající prodlevy při stanovování diagnózy a nedostatečnou podporu rodin. Na výročním shromáždění v roce 2018 členové asociace upozornili na nedostatek podpory, kterou vzdělávání poskytuje mladým lidem s PAS.  Není pochyb o tom, že důkladné porozumění smyslovému přetížení a smyslovému jídelníčku u PAS je klíčové pro poskytování účinné podpory.                               V mém případě se diagnóza PAS týkala mého synovce.  Moji rodiče se v důchodovém věku ujali péče o dvě malá děti, zatímco jejich rodiče chodili do práce. I já jsem se aktivně podílela na jejich životě, podobně jako rodič. Jsem víc než teta, jsem podle nich „tetička Wah“, protože moje jméno nikdy nedokázali správně vyslovit. Stejně jako většina rodičů jsme už od útlého věku věděli, že je můj synovec jiný. Všichni jsme ale byli bezradní a nevěděli, co dál.   Karibik v oblasti vzdělávání o PAS a ADHD a podpory s nimi spojené zaostává ještě více. Přestože můj synovec vykazoval zjevné příznaky obou poruch, trvalo osm let, než mu diagnostikovali alespoň jednu z nich. Stále čekáme, zda mu bude diagnostikována i ta druhá. Bohužel jsme navzdory tomu, že jsme věděli, že je jiný, ještě než dostal diagnózu, nevěděli, jak situaci zvládat, protože jsme nechápali, jak nadměrná stimulace ovlivňuje jeho chování.   Pamatuji si, jak jsem si jako novopečená teta příliš věřila a zkusila si se svým naprosto nezaujatým synovcem hrát na kuk. Sotva se na nás podíval, a když jsme měli to štěstí, že k nám zvedl oči, rychle je zase odvrátil. Jak hrozné pro něj muselo být, když mě viděl, jak zběsile mávám rukama a hrozně zpívám dětské písničky. Byl to chlapeček, který plakal jen zřídka… ale kvůli tomu plakal!     „Nezájem“ se postupně změnil ve velkou citlivost. Z kdysi tichého a „nezúčastněného“ miminka vyrostl velmi, velmi citlivý chlapec. Když mu byly dva roky, přestali jsme chodit na přeplněná místa, protože tam býval rozrušený. Trvalo nám roky, než jsme pochopili, že nejde o záchvaty vzteku, ale o emoční zhroucení. Emoční zhroucení se od záchvatu vzteku liší tím, že ho vyvolává krajní úzkost z příliš náročné situace. Křik, sebepoškozování a ubližování rodičům! Kdo by si pomyslel, že dítě dokáže tak silně udeřit nebo se tak urputně bránit, když se ho snažíte co nejrychleji dostat do bezpečí auta?     Smyslové přetížení   Jestli jste jako já, pravděpodobně jste se při snaze zpracovat tento druh chování rozplakali. Všichni jsme přece slyšeli o špatné pověsti dvouletých dětí. Byla jsem bezradná a často jsem doufala, že jde o běžné chování batolete. Při emočním zhroucení mohou být smysly dětí s PAS příliš stimulovány na to, aby podněty dokázaly zpracovat. Tomu se říká smyslové přetížení. Chuť, zvuky, zrakové vjemy, a dokonce i různé povrchy mohou emoční zhroucení spustit a ve vás vyvolat pocit, že se svým dítětem kráčíte minovým polem. Vaše dítě to nedělá schválně, aby vás provokovalo.   Podle Národní autistické společnosti může autismus působit na každého člověka jinak, protože jde o poruchu spektra. Ne každé dítě s PAS proto reaguje stejně, ani na stejný spouštěč. Stejně jako mnozí jiní jste se možná ptali, kam vaše dítě do tohoto spektra patří. Kolikrát jste si v hlavě znovu procházeli mapu a pátrali po zdrojích spouštěčů, které na vaše dítě působí, než dostalo diagnózu? Bylo to zvonění? Látka na židli?  V případě mého synovce byly jedním z největších spouštěčů davy lidí.   Podle Kim Davisové, M. S., z Centra pro autismus při Indianě mohou lidé s PAS kvůli stresu a úzkosti různými způsoby přicházet o schopnost běžně fungovat. Můj synovec je nejklidnější, když si v tichosti čte, kreslí a staví. Naopak nejvíc ho rozrušuje, když má pocit, že je jeho okolí přeplněné a nemá ho pod kontrolou.       Smyslový jídelníček   Klíčem k vytvoření co nejvhodnějšího prostředí pro vaše dítě je sledovat vzorce v jeho chování, rozpoznat spouštěče a omezit jejich působení. Dalším důležitým krokem při podpoře dětí s PAS je rozvíjet jejich smyslovou integraci. To podporuje tvorbu správných přenašečů v mozku a růst nervových drah, které zpracovávají informace.  Smyslové jídelníčky jsou pečlivě sestavené kombinace pohybových aktivit, navržené a přizpůsobené konkrétním potřebám vašeho dítěte.   Ergoterapeuti doporučují dětem s PAS a ADHD pomůcky, jako jsou zátěžové přikrývky. Pomáhají dítě zklidnit tím, že mozku poskytují proprioceptivní podněty. Zátěžové přikrývky se v rámci smyslových jídelníčků široce používají k podpoře celkové pohody, snížení stresu a úzkosti, zlepšení spánkového režimu a posílení pocitu kontroly u dítěte.     „Na výchovu dítěte je potřeba celá vesnice“                                 Pokud rodiče, pečující osoby a učitelé vědí, jak mohou smyslové jídelníčky podporovat děti s PAS, může to zmírnit stres a frustraci v rodinách, a především u dítěte s PAS. Porozumění smyslovému přetížení a zavedení smyslového jídelníčku pro mého synovce nám pomohlo vytvořit prostředí, ve kterém může prospívat. Zátěžové přikrývky jsou oblíbenou pomůckou, kterou rodiče, pečující osoby a ergoterapeuti používají k podpoře rozvoje smyslové integrace u dětí. Všichni se stále učíme. Je pravda, že na výchovu dítěte je potřeba celá vesnice. Můj synovec má naštěstí podporu všech lidí ve svém okolí, včetně mě, své tetičky Wah.       Další odkazy:   Britská lékařská asociace Porucha autistického spektra https://www.bma.org.uk/what-we-do/population-health/child-health/autism-spectrum-disorder   Co vyvolává úzkost u člověka s PAS?  Kim Davis, M. S., 2012 https://www.iidc.indiana.edu/irca/articles/what-triggers-anxiety-for-an-individual-with-asd.html   Healthline https://www.healthline.com/health/adhd/autism-and-adhd#adhd-with-autism   Amanda Morinová – Rozdíl mezi záchvaty vzteku a emočním zhroucením https://www.understood.org/en/learning-thinking-differences/child-learning-disabilities/sensory-processing-issues/the-difference-between-tantrums-and-meltdowns

  Senzorická integrace je složitý neurologický proces, který zahrnuje smysly a způsob, jakým náš mozek zpracovává tyto informace. Pokud jsou tyto procesy narušené, informace, které mozek přijímá, jsou neúplné, zkreslené nebo nesprávné. Tato porucha postihuje mnoho lidí, v současnosti se však nepovažuje za celosvětový zdravotní problém. Pro většinu z nás může být senzorická integrace jen drobným problémem. Každému může něco vadit, například mokré oblečení, kyselá chuť nebo určité zvuky. Problém však nastává, když nefunguje správně více než jeden smysl. To může vést k několika vrstvám potíží, které musí posoudit odborník nebo terapeut. Senzorická dieta je soubor činností, které se pravidelně provádějí za účelem zlepšení senzorických procesů. Pomáhají rozvíjet správné nervové přenašeče v mozku, vytvářet informační dráhy a zároveň se učit o překážkách a porozumět tomu, jak je překonávat. Cvičení může provádět učitel, terapeut nebo rodič doma. Terapie pomocí zátěže může hrát v senzorické dietě významnou roli. Níže uvádíme několik příkladů, jak ji využít a jakých výsledků lze dosáhnout. Každý člověk je jiný a každý případ je složitý; tento blogový příspěvek bohužel uvádí jen několik příkladů.   Místní tlak oproti zátěžové dece Do senzorické diety lze zařadit několik pomůcek pro terapii pomocí zátěže. Zátěžová deka je z této nabídky nejoblíbenější a nejznámější. Zátěžová deka působí svou hmotností na celé tělo a nejvíce prospívá při delším používání. Proto se doporučuje používat ji během spánku, meditace, odpočinku a při aktivitách na pohovce, jako je sledování filmů nebo čtení knih. Čím větší část pokožky je s dekou v kontaktu, tím lepší a rychlejší je účinek. Mozek získává více informací díky kontaktu s celým tělem. Zátěžová deka může zlepšit celkovou pohodu, upravit spánkový režim, pomoci překonat strach ze samoty nebo tmy, navodit pocit zemské přitažlivosti, rozvíjet prostorové vnímání, zlepšit zpětnou vazbu díky jemnému stlačení kloubů a zmírnit záchvaty úzkosti. Deka je nejběžnější pomůckou pro terapii pomocí zátěže, kterou odborníci doporučují jako součást senzorické diety, ale také širší veřejnosti. Terapie zátěžovou dekou může prospět při všech neurologických poruchách mozku.   Pomůcky pro místní tlak působí svou hmotností na jednu oblast nebo jednu či několik částí těla současně. Tato technika je užitečná, pokud známe konkrétní místo na těle uživatele, které navozuje uvolnění nebo pomáhá tlumit vnější podněty. Pomůcky pro místní tlak podporují lepší soustředění díky uzemnění, pomáhají zaměřit se na konkrétní úkoly a zpomalují reakce. Mezi nejoblíbenější pomůcky pro místní tlak patří límce, vesty, pásy, polštáře, čepice, závaží na zápěstí a nohy a zátěžové hračky. Pomůcky pro místní tlak se používají kratší dobu, a proto mohou být těžší, aby měly výraznější účinek. V závislosti na hmotnosti vyvolávají různé pocity: lehčí zátěž podporuje uvolnění, zatímco těžší zátěž napomáhá soustředění a pocitu uzemnění. Střední zátěž je vhodná pro lepší rovnováhu a prostorové vnímání. Terapie pomocí zátěže může být součástí senzorické diety společně se zátěžovou dekou, což může přinést ještě lepší výsledky.  Vesty lze během terapeutického sezení doplnit další zátěží a při běžném používání ji odebrat. Reakce uživatele vám napoví, zda jste dosáhli požadovaného výsledku. Dbejte na to, aby tyto činnosti probíhaly výhradně pod dohledem dospělé osoby.   Pásy a závaží na zápěstí a nohy pomáhají zlepšovat jemnou motoriku, omezovat mávání rukama a soustředit se při cvičeních vsedě. Čepice a polštáře pomáhají vyrovnávat tělo, vytvářet prostorové vnímání, zlepšovat rovnováhu při chůzi a zaměřit pozornost na pohyby těla. Terapie pomocí zátěže může být součástí senzorické diety mnoha způsoby, podle potřeb, četnosti a kreativity. Zátěž působící na tělo umožňuje přenášet do mozku více senzorické zpětné vazby a zvyšuje srozumitelnost těchto informací. Výsledkem je lepší vnímání světa, ve kterém žijeme.        

Výběr přikrývky je velmi složitý úkol. Úkolem přikrývky je vyvíjet na tělo správný tlak. Ten závisí na mnoha faktorech a neexistuje jedno univerzální pravidlo, které by platilo pro všechny. Najít správný poměr je jako hledat dokonalou rovnováhu mezi tělem a myslí. Vytvoříte tak vhodné prostředí pro zahájení procesu uzdravování, a proto je velmi důležité, abyste si před nákupem čehokoli ve standardní velikosti dopřáli dlouhý a upřímný rozhovor sami se sebou. Někomu bude přikrývka pomáhat jen dočasně nebo občas, když mu nebude dobře, jiný v ní najde chybějící dílek k vyváženějšímu životu. Tady jsou tři důvody, proč důrazně doporučuji pořídit si přikrývku na míru, nikoli standardní variantu:       SPRÁVNÝ POMĚR Nejdříve je třeba vzít v úvahu vaši výšku a váhu v poměru k velikosti přikrývky.  Pokud chcete větší přikrývku, musíte přidat na její hmotnosti, aby vyrovnávala rozdíl a působila na vaše tělo správným tlakem. Dbejte na to, aby přikrývka nebyla větší než matrace vaší postele.   INDIVIDUÁLNÍ STEJNĚ JAKO VY I když lze lidi zařadit do různých kategorií a třeba máte s nejlepším přítelem rádi stejné cereálie, neznamená to, že váš mozek funguje stejně. Každý z nás je jedinečný. Nesnášíte některé látky? Možná se snadno přehříváte nebo vůbec nevnímáte teplotu. Třeba váš mozek nevnímá gravitaci. Rozhovor se zkušeným prodejcem, který se v problematice vyzná, vám může pomoci uvědomit si, co všechno je třeba před nákupem přikrývky zvážit – například materiál, typ výplně nebo šustění.   AŤ JE NÁKUP „VAŠEHO NOVÉHO NEJLEPŠÍHO PŘÍTELE“ RADOSTÍ Zátěžová přikrývka je jako váš nejlepší přítel. Trávíte pod ní dlouhé hodiny spánkem nebo odpočinkem. Udělejte si ji osobní! Jde především o to, abyste se cítili lépe. Vyberte si barvu, kterou máte nejraději. Záleží vám na životním prostředí? Sáhněte po 100% bavlně a přírodní štěrkové výplni. Máte-li rádi měkké látky, Minky je ze všech možností tou nejlepší. Vraťte do svého života radost a rovnováhu a dopřejte svému mozku příjemné chvíle.